Znáte ty lidi, kteří působí, jako že se jim všechno daří? Tak jako mimochodem, bez většího úsilí? Jsou krásní, úspěšní a populární. Bára Rektorová je jedním z nich. Nebo tak jsem ji aspoň poznal, před pár lety, zprostředkovaně díky Facebooku. Manželka veřejně známého psychologa, sama podnikatelka, majitelka cateringové firmy nabízející sushi. Ve virtuálním prostoru sociálních sítí byla sympatická a charismatická.

Jenže uplynulo pár let. Ne moc, tak tři čtyři. Barbora Rektorová je stále krásná, úspěšná a možná ještě populárnější. I když tomu "napomohly události", které by raději nezažila. Rozvod, byť ne ještě formálně a soudně potvrzený, a rakovina. Rezolutně říká: "Z těch dvou pohrom je rozvod ta horší. Mnohonásobně!"

O svých pocitech mluvila v několika rozhovorech, mimo jiné i v internetové televizi DVTV. Rektorová budí dojem, že všechno perfektně zvládá. A vy ji za to musíte obdivovat, vždyť je tak vtipná a sebejistá. Jen sem tam, spíš mimoděk, vám někdy dojde, jak moc úsilí to musí stát.

Před pár týdny mi se svým typickým smyslem pro humor napsala: "Abych se ti přiznala, už mě ta rakovina občas malinko i štve." V tu chvíli jsem věděl, že bychom si měli popovídat.

V rozhovorech se úspěšných lidí ptám, jak jsou šťastní na stupnici od jedničky do desítky. Ještě nikdo mi neřekl méně než osm a ta osmička byla ještě s omluvným úsměvem. Jak je na téhle stupnici šťastná Bára Rektorová?

Devět!

Kdy by to bylo deset?

Asi kdyby se dalo zařídit, abych se mohla koupat. Já se vždy těším na léto a mám ráda moře, ale s těmi elektrodami to letos moc nevypadá.

Měli bychom čtenářům vysvětlit, že máš na hlavě elektrody. Je to součást experimentální terapie.

A jo vlastně. Ano, mám ty elektrody. Jsem nemocná a podstupuju léčbu mozkového nádoru.

Dovol hloupou otázku, kterou jsi navíc už možná dostala víckrát. Co ti nemoc vzala a dala?

No, myslím, že nic speciálního mi nedala. Jako že bych si řekla: Stálo to za to, ta moje rakovina!?

Myslel jsem to trochu jinak.

Já vím. Nejlepší asi byla velká podpora od lidí kolem. A na druhé straně to, že jsem se vymezila vůči lidem, kteří se mi nikdy nelíbili. Já byla vždy povahou spíš bezkonfliktní člověk. Radši jsem si nechala všechno líbit. Až teď jsem si řekla, že to nemám zapotřebí. A poslala jsem pár lidí do… Taky jsem si pořídila psa. Vždycky jsem ho chtěla, ale odkládala jsem to. Teď si říkám, na co čekat? Život je krátký. Pořídila jsem si ho hned.

Jak člověk reaguje na informaci, že možná brzo umře?

Každý je jiný. Někdo, když dostane pokutu za parkování, se hrozně naštve. Jiný se lituje a brečí, jak je to nefér. Já jsem ten typ, který si z toho začne dělat legraci.

Jsi úspěšná podnikatelka. Jak ses jí stala? Co jsi vlastně vystudovala?

Fyzioterapii a antropologii.

A věnovala ses těm oborům někdy?

Hrozně mě bavilo je studovat, ale moc jsem si je nedokázala představit jako pracovní náplň. Nejsem na vědu ten typ. Vlastně jsem o sobě záhy zjistila, že se necítím dobře v žádné instituci. Takže mi bylo jasné, že musím mít něco vlastního.

Odkdy ti to bylo jasné?

Už když jsem byla malá. Lidé, kteří jsou podnikaví, většinou začnou něco dělat už v dětství nebo v pubertě. Já dělala učitelku jízdy na koních, pak lektorku angličtiny na volné noze, taky servírku. A ještě letušku ČSA.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se